Přestal jsem pít kávu. 1 rok bez kofeinu a závislosti na kávě.

Začalo to poměrně nevinně. Usrkával jsem doma filtr z výběrovky, který jsem si stejně jako každý den udělal na Moccamasteru. Nicméně u nás doma byste našli hned několik různých nástrojů pro přípravu kávy. No a protože jsem usrkával celé dopoledne a v podstatě se plně věnoval práci, kávu jsem ani moc nevnímal. Napadlo mě tehdy, že bych si mohl vyzkoušet, co se mnou udělá dočasná abstinence, řekněme na 1 měsíc a jestli se něco změní.

Se ženou jsme pili kávu 7 let a množství odpovídalo dohromady nějakých 500 ml denně. Někdy ještě přišla navíc kavárna nebo návštěva k nám domů, což pokračovalo další várkou v odpoledních hodinách. Množství hodnotím tak nějak na hraně, horší to bylo s pravidelností. Dnů, kdybychom kofein úplně vynechali moc nebylo a spíše se jednalo o výjimečné případy.

To, co měl být původně měsíc bez kofeinu je v době psaní tohoto článku už více než rok.

Ke kávě jsem se nakonec vrátil trochu jiným způsobem – 1-2x do týdne si dám bezkofeinový filtr, protože mi stále chutná, ale dám si ho méně. Co do množství zkonzumuji zhruba jen 10% bezkofeinové kávy k poměru kofeinové kávy, kterou jsem pil dříve.

Někdo by mohl namítnout, že jsem se své závislosti úplně nezbavil. Pro mě je však důležité, že tam není jakákoliv potřeba dohánět energetický deficit. Jak ještě budu zmiňovat dále, tělo si v průběhu abstinence najde jiné způsoby jak energii doplňovat. Opustit kofein, to totiž není snadná bitva. O stavech fyzické závislosti na kávě by mohla vyprávět i moje žena.

Proč si to děláš?

Když se mě dnes lidé vyptávají, proč už nepiju kávu, je v tom špetka údivu a nevěřícnosti. Jako bych byl podivín, který se rozhodl přestat s něčím dokonale racionálním. A ono se není moc čemu divit, kofein si v dnešní společnosti našel hluboké zakořenění.

Spousta baristů se na bezkofeinové varianty kávy dívá jako na něco, co musí připravovat tak maximálně maminám v těhotenství a při kojení, není to však pro ně rovnocenná varianta kofeinové kávy. Úroveň i množství kaváren neustále stoupá a při procházce městem narazíte na spoustu míst, kde doplnit kofein nebo cukr (kdyby vám něco z toho náhodou došlo).

Kafe a cigáro je zase folklór z dob minulých a jen si vezměte, kolik cesty káva urazila za posledních 30 let. Lidé se místo mletí předraženého Standardu ve frontě obchodního domu posunuli na úplně jinou metu. Řada dnešních lidí si svět bez kofeinu nedovede ani představit. Avokádový toast a flat white je něco, co stále úzce definuje životy velké části milieniálů. Kouření je postupně z módy, ale pití kávy je na svém vzestupu.

Nechci tyto dvě závislosti vůbec srovnávat co se zdravotních dopadů týče. Ale obě jsou, resp. byly v nějaké míře široce přijímané a považované za normální.

Benefity nepití kofeinové kávy. Co mi to přineslo?

Dostávám se asi k tomu hlavnímu, co spoustu lidí bude zajímat. Co mi opuštění kofeinové kávy dalo?

• Každá závislost něco stojí. Kupujeme o 3 pytlíky kafe (cca 750 g) výběrovky měsíčně méně. Návštěvy kaváren nás stály dalších 1500 měsíčně, takže to je výrazná úspora přes 2500 Kč měsíčně v rozpočtu.
• Kavárny a obecně gastro turistika jsou cílem našeho cestování mnohem méně, než tomu bylo dříve. Hořké a sladké se dobře kombinuje, takže spořádáme i méně cukru.
• Naše dítě má o jednu ukázku závislosti u svých rodičů méně.
• Jsem hodně analytický a logicky smýšlející člověk, naproti tomu mám problém se svou emocionální stránkou a jejím vnímáním. Káva mě držela „hodně v hlavě“ a po jejím vysazení jsem určitě vnímavější k potřebám svého těla. Kromě únavy vnímám lépe, hlad, žízeň a změnily se mi chutě.
• Lépe spím. Je zásadní rozdíl, když tělo nechodí spát s kofeinem.
• Výrazně méně se stresuji. Zmizely různé nutkavé potřeby, nejsem tak zrychlený ale dovolím si přemýšlet a zastavit se s tím, že nemám nutkání něco dělat. Tohle vnímám jako největší benefit.
• Energeticky vystačím, nebývám přes den unavený a nemám výpadky a náběhy energie. Kolem mě je naopak hodně lidí, kteří to tak nemají a svou nově získanou svobodu jsem začal vnímat. („Bože, kdy už tam budeme, potřebuju kafe.“ nebo na svatbě s blížící se půlnocí směrem k obsluze: „Dejte mi dvojitý espresso, začínám být unavenej.“)

Jak se zbavit závislosti na kávě? Přežít 1. měsíc.

První měsíc je mírně řečeno náročný.

Filtrovaná káva má prakticky 0 kalorií. Kde se tedy bere veškerá energie, kterou po vypití získáváme? Nebere. Je to o tom, že ošálíme naše vnímání únavy. Tělo nám sice neustále dává signály, že bychom měli jít odpočívat, ale my signály skrze kávu nevnímáme. Postupně dochází k začarovanému kruhu – mozek si vytváří více receptorů pro vnímání únavy, ale stačí zvýšit dávku kofeinu a ten receptory znovu zablokuje.

Po vysazení kofeinu proto řada lidí cítí extrémní únavu a měl jsem to tak i já. Nedokázal jsem se soustředit a často jsem usínal i po obědě. Tento stav trval tak 2 nebo 3 týdny a poté postupně docházelo ke zlepšení. Rozčarování přišlo, když jsem si uvědomil, že jsem s tímto stavem žil několik let, ale kvůli kofeinu ho nevnímal. Moje tělo několik let v kuse pravidelně vyžadovalo spánek a já mu ho nedával.

Zpětně viděno byl první měsíc vlastně úplně nejtěžší a když jsem pochopil o čem to je, rozhodl jsem se, že se ke kávě nevrátím.

Sladkosti a další berličky

Nedá mi to se nezmínit. Tělo si po čase začne říkat o doplnění energie trochu jinými způsoby. A kromě kofeinu má k dispozici i drogu, která je daleko rozšířenější – cukr.

Já vlastně už od dětství ujížděl na Coca-Cole. Nějakou dobu po vysazení kofeinu jsem ji ještě v minimálním množství pil, poté ji postupně vyřazoval. Dnes už ji nepiju prakticky vůbec, jen vyjímečně. Stejně tak alkohol. To, co si dávám do těla si hlídám více než kdy dřív.

Na druhou stranu, cukr je zjevná past, což ví například i můj táta, kterému bylo doporučeno vysadit kávu kvůli vysokému krevnímu tlaku. Když jsem s ním seděl u stolu, tak s úsměvem říkal, že je všechno v pohodě, energie má dost, čekal to horší a do hrnku čaje si ládoval 4. vrchovatou lžíci medu. No bodejť by neměl dost energie. Substituce kávy za cukr je při odvykání poměrně častá.

Mně se ve finále osvědčily 2 věci.

• Pití perlivé vody z domácího soda streamu mi v určité fázi pomohlo překonat pití Coca-coly.
• Díky zařazení svačin (celkem 5 rozumných nutričních jídel denně) mám menší energetické výkyvy. Zvýšení příjmu bílkovin mi pomohlo snížit chuť na sladké.

Co si z článku odnést?

Především nechci hanit pití kávy. Podle mě je naprosto v pořádku, pokud má člověk pod kontrolou množství a frekvenci.

Moje cesta nemusí být pro každého ta pravá. Setkal jsem se s několika případy u kamarádů, kdy vynechání kofeinové kávy nepřineslo po měsíční abstinenci žádný z benefitů, které jsem popisoval. Moje žena se třeba zastavila na 1 kofeinové kávě týdně a dá si ji jen kvalitně připravenou, při nějaké příležitosti, setkání apod. Moje doporučení je tedy o nějaké smysluplné revizi tohoto návyku – konec s kofeinem je pak v podstatě extrémní varianta.

Závěry mám dva:

• Zkoušet, experimentovat, vnímat a vyhodnotit. Co fungovalo u jiných, nemusí fungovat u mě.
• Nebude z vás super hrdina. To mám tak nějak vždycky pocit, když člověk čte o účincích chia semínek, bylinek nebo i v případě, kdy opouští negativní návyk. Na druhou stranu, může z vás být dlouhodobě o trochu šťastnější člověk. Nakolik to jen hédonická adaptace dovolí.

Tak zase příště, Lukáš.